Nejčástí otázky a odpovědi
- Co je to sterilita a co je to infertilita?
- Kolik partnerských párů postihují problémy s otěhotněním?
- Jaké jsou příčiny poruch plodnosti?
- Mohou psychické faktory ovlivňovat plodnost?
- Do jaké míry ovlivňuje věk ženy její plodnost?
- Kdo je zodpovědný za snížení plodnosti muži nebo ženy?
- Je snížená plodnost příčinou snížení porodnosti?
- Jak mohu určit dny kdy budu ovulovat?
- Jak často je nutno mít pohlavní styk abych otěhotněla?
- Do kolika let věku mohou mít muž a žena vlastní dítě?
- Kdy mám začít hledat pomoc odborníka na otázky plodnosti?
- Jaká vyšetření se provádí při první návštěvě u odborníka?
- Co je třeba vzít na vědomí při výběru léčebné metody?
- Je léčba bolestivá?
- Má diagnostika a léčba neplodnosti nějaké komplikace nebo nežádoucí účinky?
- Jaké je riziko vícečetného těhotenství?
- Garantuje asistovaná reprodukce narození zdravého dítěte?
- Ovlivňuje prodělaná chemoterapie možnost otěhotnět?
- Může být asistovaná reprodukce provedena pokud má jeden z partnerů provedenou chirurgickou sterilizaci (podvaz vejcovodů u ženy nebo podvaz chámovodů u muže)?
- Jsou metody asistované reprodukce vhodné i pro ženy v přechodu?
- Jsou metody asistované reprodukce vhodné i pro zdravotně postižené?
- Spolupracují muži a ženy při léčbě stejnou měrou?
- Jaké jsou hlavní obavy u partnerských párů, které přijímají darovaná vajíčka nebo spermie?
- Potřebují manželské páry léčené metodami asistované reprodukce psychologické poradenství?
- Je léčba finančně náročná?
- Jak dlouho bude trvat než otěhotním?
- Budu potřebovat hodně pokusů než otěhotním?
- Jsou léky které budu užívat nebezpečné?
- Bude mi léčba hrazena ze zdravotního pojištění?
- Můžeme si vybrat pohlaví našeho miminka?
- Je v české republice povoleno náhradní mateřství?
- Je rozdíl v zákonech o asistované reprodukci v jednotlivých evropských zemích?
- Kdo jsou dárci spermií a vajíček?
- Můžeme si vybrat jak bude náš dárce vypadat?
- Může darování vajíček způsobit jejich nedostatek u mladé dárkyně?
- Je získání vajíček obtížné?
- Je opravdu darování spermií a vajíček anonymní?
- Platí se za vajíčka nebo spermie?
1. Co je to sterilita a co je to infertilita?
Oba termíny, sterilita a infertilita se často zaměňují a znamenají poruchu plodnosti. Lékařská definice je však rozdílná. Jako primární sterilita se označuje stav při kterém partnerský pár po roce nebo dvou letech nechráněného plánovaného pohlavního styku nedosáhne těhotenství. Jako sekundární sterilita se označuje stav u páru, který poté co zplodil jedno nebo několik dětí nemůže po dobu dvou let nechráněného styku dosáhnout další těhotenství. Infertilita pak označuje stav při které žena může otěhotnět (pohlavním stykem nebo asistovanou reprodukcí), ale není schopna dítě donosit - jedná se tedy o opakované potrácení.
2. Kolik partnerských párů postihují problémy s otěhotněním?
Přibližně 10 – 15% partnerských párů má potíže s otěhotněním.
3. Jaké jsou příčiny poruch plodnosti?
Příčiny neplodnosti můžeme rozdělit na příčiny sociální (partnerský pár si nepřeje otěhotnět nebo těhotenství vědomě oddaluje) a zdravotní. Zdravotní příčiny jsou ve 40% na straně muže, ve 40% na straně ženy a až ve 20% je příčina nevysvětlitelná. Z všeobecných zdravotních příčin ke snížení plodnosti přispívá obezita, vážná onemocnění, poruchy štítné žlázy, užívání drog, alkoholu a tabáku.
4. Mohou psychické faktory ovlivňovat plodnost?
Nevíme přesně jak psychický stav ovlivňuje lidskou reprodukci, ale je velmi pravděpodobné, že k určitému vlivu dochází. Přesné měření tohoto vlivu je však velmi obtížné. Stres a deprese spojené s léčbou sterility by měly být léčeny, hlavně pro jejich vliv na partnerský život.
5. Do jaké míry ovlivňuje věk ženy její plodnost?
Zdravotní a psychická zralost ženy ve věku 25 - 30 let je ideální dobou pro otěhotnění. V současné době se však noho párů rozhoduje první těhotenství odložit, nejčastěji kvůli pracovní kariéře ženy. Je třeba si uvědomit, že ženská plodnost začíná klesat od 35 let věku a po dosažení 40 let je šance na otěhotnění již velmi nízká.
6. Kdo je zodpovědný za snížení plodnosti muži nebo ženy?
Na příčinách sterility se v současné době muži i ženy stejnou měrou. Ve 40% je porucha na straně muže (poruchy varlat, poruchy erekce, snížená kvalita spermií) a ve 40% je porucha na straně ženy (endometriosa, neuvolňování vajíčka, neprůchodné vejcovody, předčasný přechod. Zbylých 20% je kombinací mužského a ženského faktoru. Pro úspěšnost léčby je velmi důležitá spolupráce obou partnerů, bez ohledu na to na čí straně je přítomna porucha.
7. Je snížená plodnost příčinou snížení porodnosti?
V současné době se ve vyspělých zemích rodí čím dál tím méně dětí. Příčinou může být snížená plodnost v důsledku životního stylu, kouření a stravovacích návyků. Rovněž znečištění životního prostředí a užívaní hormonálních přípravků v živočišné a rostlinné výrobě může přispívat ke snížení plodnosti.
8. Jak mohu určit dny kdy budu ovulovat?
Ovulace - období plodného období ženy - je nejčastěji v polovině (14 den) ideálního 28 denního menstruačního cyklu. (1. den krvácení = 1. den cyklu). Za 24 hodin po ovulaci se zvyšujte „bazální teplota“ ženského organismu v průměru o 0,4 až 0,6 C. Toto zvýšení teploty je základem pro měření bazálních teplot a umo6ňuje přibližné určení doby ovulace.
9. Jak často je nutno mít pohlavní styk abych otěhotněla?
Lidské vajíčko je po uvolnění z vaječníku při ovulaci schopno oplození asi 48 hodin. Spermie v ženském pohlavním traktu přežívají asi 72 hodin a po celou dobu jsou schopny oplození vajíčka. Není ovšem ideální zaměřit se na přesné určení dne ovulace a striktně plánovat pohlavní styk na toto období. “Velké plánování“ může být na škodu a přinést neshody do partnerského vztahu.
10. Do kolika let věku mohou mít muž a žena vlastní dítě?
Nejsou jednoznačné právně určeny věkové limity pro léčbu neplodnosti. Tato velmi složitá otázka se vždy posuzuje individuálně, vzhledem k věku, zdravotnímu stavu, psychické kondici a dalším faktorům. U žen nad 49 let bychom však léčbu sterility již nedoporučovali.
11. Kdy mám začít hledat pomoc odborníka na otázky plodnosti?
Vše záleží na Vašem věku a důvodu proč se nedaří otěhotnět. U žen nad 33 let, kterým se nepodaří otěhotnět po jednom roce snažení doporučujeme první návštěvu specialisty neodkládat.
12. Jaká vyšetření se provádí při první návštěvě u odborníka?
Při první návštěvě by měly být pokud možno přítomni oba partneři. Pacientce je provedeno, po odebrání podrobné anamnézy, ultrazvukové vyšetření a odběr krve na hormonální analýzu. U muže je vyšetřen spermiogram.
13. Co je třeba vzít na vědomí při výběru léčebné metody?
Při zjištění diagnózy je limitujícím faktorem věkové hledisko. Na naší klinice důsledně rozlišujeme zda se jedná o pár, kde má žena 38 let a snaží se 10 let otěhotnět nebo se jedná o 25 letou ženu, která se snaží dva roky. V prvním případě neváháme použít okamžitě nejmodernější léčbu. V druhém případě postupujeme pozvolna od léčby nejjednodušší k metodám složitějším.
14. Je léčba bolestivá?
Vše záleží na citlivosti ženy. Je pravda že rentgenové vyšetření dělohy je velmi nepříjemné, ale vždy se dá nahradit jinou metodou (laparoskopie). Celkově lze říci že diagnostika a léčba neplodnosti nebolí.
15. Má diagnostika a léčba neplodnosti nějaké komplikace nebo nežádoucí účinky?
Všechny medicínské postupy přinášejí určité riziko, ale v reprodukční medicíně jsou rizika velmi nízká. Může dojít ke komplikacím v souvislosti s anestézií, ke krvácení, ke zanesení infekce, k nadměrné stimulaci. Rizika se ale nepočítají na procenta, ale spíše na promile.
16. Jaké je riziko vícečetného těhotenství?
Okolo 80% těhotenství vzniklých po metodách asistované reprodukce jsou těhotenství jednočetná. Dvojčat je okolo 20 % a jen minimální množství (do 1%) je těhotenství trojčetných. Nechtěnému vícečetnému těhotenství lze předejít snížením počtu embryí na jedno nebo maximálně dvě. Na naší klinice přenášíme v 95% případů jedno nebo dvě embrya. Transfer tří embryí provádíme jen v přesně definovaných případech.
17. Garantuje asistovaná reprodukce narození zdravého dítěte?
Riziko narození postiženého dítěte po asistované reprodukci je stejné jako riziko u těhotenství vzniklého přirozenou cestou. Asistovaná reprodukce však umí pomoci i párům, které jsou známými přenašeči genetického onemocnění (hemofilie) nebo mají zvýšené riziko narození postiženého dítěte (M.Down). Metoda, která dokáže vybrat nepostižené embryo se nazývá Preimplantační genetická diagnostika (PGD).
18. Ovlivňuje prodělaná chemoterapie možnost otěhotnět?
Ano, a v mnoho případech se žena nebo muž stávají trvale neplodnými. Jsou však popsány i případy úplné úpravy plodnosti po ukončení léčby. Přesto doporučujeme mražení spermií nebo embryí před započetím chemoterapie.
19. Může být asistovaná reprodukce provedena pokud má jeden z partnerů provedenou chirurgickou sterilizaci (podvaz vejcovodů u ženy nebo podvaz chámovodů u muže)?
Ano, při těchto způsobech sterilizace nedochází k poškození vajíček nebo spermií
20. Jsou metody asistované reprodukce vhodné i pro ženy v přechodu?
Ano, v současné době je možné otěhotnět i po přechodu. Nejčastěji se metody asistované reprodukce provádí u žen s předčasně vyhaslými vaječníky.
21. Jsou metody asistované reprodukce vhodné i pro zdravotně postižené?
Páry ve kterých je jeden z partnerů s tělesným handicapem a zároveň se vyskytuje i problém s otěhotněním profitují z metod asistované reprodukce stejně jako ostatní páry. Samozřejmostí je individuální přístup k těmto párům.
22. Spolupracují muži a ženy při léčbě stejnou měrou?
Problém neplodnosti je vždy problém partnerské dvojice. I v současné době se setkáváme s tím, že žena přichází na konzultaci sama, naštěstí těchto případů stále ubývá a muži se aktivně zapojují do diagnostiky a léčby.
23. Jaké jsou hlavní obavy u partnerských párů, které přijímají darovaná vajíčka nebo spermie?
Udržení anonymity je hlavním problémem, který trápí páry, které využívají darované spermie nebo vajíčka. Ačkoliv plně akceptují veškeré techniky asistované reprodukce, jejich přáním zůstává, aby se o darování nikdo nedověděl. Rovněž zdravotní stav dárkyně nebo dárce a pokud možno co největší tělesná podobnost jsou oblasti, které většinu párů velmi zajímají.
24. Potřebují manželské páry léčené metodami asistované reprodukce psychologické poradenství?
Páry, které mají problémy s otěhotněním se cítí vini za svůj stav, jsou frustrováni, u některých se objevuje deprese. Velmi často je jejich jedinou nadějí užití metod asistované reprodukce a roli psychologa zaujímá lékař - specialista na léčbu neplodnosti. Návštěva psychologické poradny je však velmi důležitá a může přispět k vyšší šanci na úspěšnou léčbu.
25. Je léčba finančně náročná
Vždy záleží na stanovené diagnóze, léčebné metodě a úhradě zdravotní pojišťovnou. Některé metody nejsou finančně náročné u jiných je potřeba počítat s úhradou v řádu tisíců korun.
26. Jak dlouho bude trvat než otěhotním?
Odpověď na otázku kdy otěhotním záleží na věku, stanovené diagnóze a užité metodě léčby. V současné době je moderní medicína schopna pomoci k otěhotnění 90 - 95% párů.
27. Budu potřebovat hodně pokusů než otěhotním?
U intrauterinních inseminací budete potřebovat k otěhotnění 3-6 pokusů. Pokud neotěhotníte budete zařazena s velkou pravděpodobností do programu IVF. V tomto programu otěhotní 70-80% žen během tří pokusů. úspěšnost metody darování vajíček se pohybuje okolo 55-60% a proto budete potřebovat maximálně 2-3 pokusy.
28. Jsou léky které budu užívat nebezpečné?
Bylo provedeno mnoho studií na kontrolu nežádoucích účinků hormonálních přípravků, které se používají ke stimulaci vaječníků. Ukázalo se že mimo hyperstimulace a zvýšeného počtu vícečetných těhotenství jsou tyto léky bez vedlejších účinků. Nebyl prokázán podíl na vzniku nádorových onemocnění.
29. Bude mi léčba hrazena ze zdravotního pojištění?
Zdravotní pojišťovny hradí smluvním zařízením metody asistované reprodukce (intrauterinní inseminace, IVF, darování oocytů). Mety jsou hrazeny jen v základu. Pacient si muže připlatit za kvalitnější léky a nadstandardní metody, které zvyšují úspěšnost
30. Můžeme si vybrat pohlaví našeho miminka?
Ne, výběr pohlaví neprovádíme.
31. Je v české republice povoleno náhradní mateřství?
Není, v České republice je matkou ta žena, která dítě porodí.
32. Je rozdíl v zákonech o asistované reprodukci v jednotlivých evropských zemích?
Ano, v Řecku, Španělsku a Velké Británii mají specifické zákony pro lidskou reprodukci. i v Německu a Itálii. Velmi benevolentní v legislativě jsou naopak Spojené Státy Americké.V České republice není specifický zákon , ale řada zákonů a ustanovení a metody asistované reprodukce nejsou omezeny.Darování vajíček a kryokonzeravace embryií jsou povoleny.
33. Kdo jsou dárci spermií a vajíček?
Dobrovolníci z obecné populace, kteří splňují přísná kritéria stanovená pro dárce gamet. Nejčastěji mladí svobodní lidé, studenti, nebo mladé matky.
34. Můžeme si vybrat jak bude náš dárce vypadat?
Darování spermií a vajíček je anonymní, nemůžete si tedy vybrat. Snažíme se ale aby dárkyně a příjemkyně si byly co nejvíce fyzické podobné a pokud možno měli stejnou krevní skupinu.
35. Může darování vajíček způsobit jejich nedostatek u mladé dárkyně?
Ne, nemůže. Každá žena má při narození okolo 2 miliónů vajíček ve svých vaječnících. V období pravidelného menstruačního cyklu vždy začíná zrát skupina vajíček v počtu asi 50-60, z nichž dozraje jen jedno. Stimulací vaječníků pak donutíme dozrát i ta vajíčka, která by normálně zanikla. Nesnižujeme tedy rezervu vajíček ve vaječníku.
36. Je získání vajíček obtížné?
Vajíčka se získávají punkcí ovariálních foliklů v krátkodobé celkové narkóze. Tento zákrok je prováděn pod kontrolou ultrazvuku a přináší minimum komplikací. Celá procedura trvá asi 15 - 20 minut a dárkyně za dvě hodiny odchází domů.
37. Je opravdu darování spermií a vajíček anonymní?
Ano, ze zákonů České republiky je povoleno jen anonymní darování lidských gamet. Ani dárce ani příjemce nemají přístup k informacím komu a od koho gamety pocházejí.
38. Platí se za vajíčka nebo spermie?
Ne, darování vajíčka spermií je bezplatné. Dárcové dostávají pouze kompenzaci za dopravu a čas strávený darováním.
